Jak přikrmovat ptáky a zvířata v zimě

DROBNÉ PTACTVO

Sýkory, vrabci, zvonci. Tady je situace velmi jednoduchá. Pořiďte si téměř jakékoli kryté krmítko, kde můžete nasypat směsi zrnin a umístěte je na místo, kde je dostatečný rozhled a které je dobře přístupné pro doplňování krmení. Může být na okně nebo na kůlu na zahradě či v parku. Přehledné místo umožní snadné pozorování toho, co ke krmítku létá a umožní ptákům včas zpozorovat blížící se kočku. Při umístění na zahradě je dobré vybrat místo v těsné blízkosti hustých trnitých keřů (hloh, hlohyně, dřišťál, trnky, tuje…). Při jakémkoli nebezpečí (kočka, krahujec) se ptáci mohou schovat dovnitř porostu.

Do krmítka můžete dát běžně prodávané směsi nazvané např.: Směs do krmítek, Zimní směs pro venkovní ptactvo, apod. Pokud některá ze složek zůstává, doplňte jen to, co ptáci berou – nejčastěji to bývá slunečnice nebo proso. Budete-li dávat do krmítek i ořechy (vlašské, lískové), posekejte jádra na malé kousky. Sýkory často vynesou větší části ven z krmítka, ty jim potom spadnou do sněhu a už je nenajdou.

Doma si můžete připravit tukové směsi z loje nebo ztuženého rostlinného tuku a směsi drcených ořechů, slunečnice a dalších semínek. Výhodou domácí přípravy je čerstvost tuků a všech surovin. Vše můžete připravovat postupně v takovém množství, jaké ptáci spotřebují. Recepty najdete například zde.

Obecně použijte jako základ buď rozpuštěný lůj (hovězí, skopový) nebo ztužený rostlinný tuk(100%). Do rozpuštěného tuku vmíchejte slunečnici, mák, rozinky, sekané (drcené, mleté) ořechy, trochu suchého drceného chleba jako pojivo. Směsí naplňte otevřené borové šišky nebo menší květináč (polovinu skořápky kokosového ořechu), který zavěsíte dnem vzhůru. Směs můžete "napatlat" i do prasklin hrubé kůry na velkém špalku, nebo přímo na stromě. Tyto směsi mají velmi rády sýkory a strakapoudi.

Velmi snadné je přikrmování kosů. Kosi mají rádi jablka, takže si vezmete libovolné dřevěné prkno, kterým probijete hřebík tak, aby trčel ven. Prkno umístěte kdekoli na otevřené prostranství hrotem hřebíku nahoru (pozor na bezpečnost)!!! Na hřebík nabodněte jablko a můžete kosy pozorovat. Místo hřebíku je elegantnější a trochu bezpečnější dřevěný zahrocený kolík.

POZOR! Strouhanku, nebo bílé pečivo raději nedávejte. Mohou ji dostat třeba holubi, hrdličky nebo vrabci, ale potřebují ji zapít větším množstvím vody a ta je v mrazech těžko dostupná.

Kosy, drozdy, zvonky a některé další ptáky můžete přikrmovat i tak, že jim zajistíte v širokém okolí dostatek potravy pro většinu zimy. Všude kde to je možné – v zahradách, parcích a dalších veřejných prostranstvích vysázejte stromy a keře přinášející jedlé plody. Důležité je nejen množství, ale i pestré druhové složení. Více druhů zajistí dostupnost potravy v průběhu celé zimy. Plody dozrávají postupně a ptákům různě chutnají, takže se na nich živí v různou dobu a za různých okolností.

Některé vhodné druhy dřevin s jedlými plody:

• Bez černý – dozrává koncem léta a ptáci bezinky oberou většinou už během podzimu (září, říjen). Využijí je často táhnoucí ptáci, kteří potřebují energii na cestu.
• Jeřáb (různé druhy) – podobně jako bez černý využívají táhnoucí ptáci na podzim a na začátku zimy.
• Růže šípková, růže svraskalá a některé další druhy, loubince (přísavníky) (různé druhy) – tzv. "psí víno", Ptákům chutnají a ptáci je vyhledávají na počátku zimy.
• Hlohy (různé druhy), hlohyně, skalníky (různé druhy), dřišťály (různé druhy), dřín, svída (různé druhy). Tuto skupinu konzumují ptáci postupně během zimy. Závisí to na velikosti a šťavnatosti plodů. Šťavnaté oberou dříve.
• Jalovce (různé druhy – samičí jedinci). (Jalovce jsou různého pohlaví a plody – jalovčinky – rostou pouze na samičích stromech) Jalovčinky jsou silně aromatické a ptáci je berou až v nouzi, kdy leží sníh nepřetržitě několik týdnů.
• Kalina obecná. Plody jsou šťavnaté, vypadají krásně, dlouho na keři vydrží, ale nepříjemně páchnou. Ptáci je většinou berou jen v nejvyšší nouzi ke konci tuhé zimy. I kalina je pro ptáky velmi důležitá. Je to taková "poslední záchrana" v dlouhých zimách, kdy už je vše snědeno.

Velká část z vyjmenovaných dřevin je ozdobná během květu, mívají ozdobné listy a jsou velmi nápadné na podzim po uzrání plodů. Plody nejsou jedovaté (některé jsou jedlé a chutné i pro člověka). Malou výjimkou je kalina, která je pro lidi mírně jedovatá, ale plody tak nepříjemně zapáchají, že si lze těžko představit, že by je někdo dobrovolně jedl. Husté a často trnité keře jsou zároveň skvělým místem pro úkryt a hnízdění drobných ptáků. Hnízda si v nich staví kosi, drozdi, pěnice, pěnkavy, konopky, budníčci a řada dalších. Čerstvě vylétlá mláďata jsou v nich v bezpečí i před toulavými kočkami.

Výčet není zdaleka úplný a zajímavé pozorování můžete na zahradě zažít i tehdy, když si vysejete několik slunečnic a máku. Když začnou postupně semínka dozrávat, budou je po dobu několika dnů až týdnů navštěvovat sýkory, zvonci nebo i vrabci. Podobně vyzobávají ptáci mák z dozrávajících makovic, divizny a dalších rostlin.

STÁHNĚTE SI NÁŠ PŘEHLDNÝ LETÁK: JAK POMOCI VOLNĚ ŽIJÍCÍM ZVÍŘATŮM BĚHEM ZIMY

VODNÍ PTACTVO

Pokud už v zimě labutě a kachny přikrmujete, používejte nesolené pečivo nebo zrniny – pšenici nebo oves. Velká koncentrace ptáků na jednom místě zvyšuje riziko přenosu infekcí a parazitů.

Pro labutě, kachny a další vodní ptáky jsou vhodné kukuřice, pšenice, žito, oves a další obilniny. Dále nakrájený hlávkový nebo jiný salát, zeleninové odřezky nebo slupky, mražený hrášek nebo kukuřice (rozmražené, není nutné vařit), ptačí zob, případně granule pro vrubozobé ptáky.

SRNCI A ZAJÍCI

Pokud by jste chtěli přikrmovat srnce nebo zajíce, je nejlepší pokud oslovíte některého z místních myslivců a dohodnete se kde, kdy a čím přikrmovat. Pokud bude alespoň trochu vstřícný, určitě vaši nabídku přijme a poradí vám místo a způsob přikrmování, který zvěři pomůže a neuškodí.

Při přikrmování musíte dodržovat některé zásady.

• Krmné místo musí být co nejdál od silnice, po které jezdí auta, aby se snížilo nebezpečí střetu. Nemělo by být ani blízko zahrad a obytných domů, protože zde mohou zvěř ohrožovat a zneklidňovat volně pobíhající psi. Pokud podáváte jakékoli suché krmivo (seno) mělo by být chráněno před promoknutím, takže nejlépe do krytého krmelce.
• Kvalitní seno můžete předkládat neomezeně. Je potřebné udržet je v suchu, tedy v krmelci. Oves může se podávat neomezeně, nejlépe do korýtka krytého střechou krmelce.
• Jablka sice srnkám chutnají, ale nesmíte je předkládat nárazově a vždy nejlépe současně s dobrým senem. Když uděláte vánoční vycházku a přinesete na jedno místo pytel jablek, může se stát, že se zvěř doslova přecpe a dostane velmi vážné zažívací potíže, které mohou způsobit úhyn.
• S chlebem to je podobné jako s jablky. Je to dobré krmivo, ale podávejte vždy v malém množství současně s dobrým senem.
• Mrkev, krmná řepa – nejlépe pokud je položíte na zem u krmelce a ještě překryjete lehce suchým listím nebo tenkou vrstvou sena. Listí nebo seno chrání mrkev, alespoň částečně, před mrazem a zvěř ji dokáže najít po čichu.
• Kaštany a žaludy. Nejlepší je, pokud se vynesou do lesa, ke krmelcům ihned po sběru. Pokud je usušíte, zvěř zvláště kaštany nepřijme a pokud je ponecháte delší dobu v uzavřeném obalu (plastový pytel, kbelík, sud), narostou na nich jedovaté plísně. Nasypte je pod krmelec na zem nebo i v okolí do vrstvy listí nebo suché trávy. (Nikoli na hromadu, ale rozprostřeně) Žaludy a kaštany ležící přímo na zemi, zůstanou čerstvé až do jara.

Zajíci přijdou jen velmi zřídka ke krmelci, ale můžete je přikrmovat i bez speciálního zařízení (krmelce). Žijí jednotlivě, takže je musíte přikrmovat na více místech. Většinou začnou brát nabízené krmivo až v době, kdy leží souvislá vrstva sněhu déle než týden. Dříve nemá přikrmování smysl. Vhodnými místy jsou keře na okrajích polí, u polních cest, … . Týden po napadnutí sněhu si projdete okraje polí a podle stop najdete místa, kde zajíci pravidelně přebíhají. Ještě lepší je, když najdete na keřích okousané větvičky nebo kůru. To je signál, že tam zajíci jsou, a že přikrmování potřebují. Právě na taková místa dejte trochu sena (asi tolik, kolik se vejde do plastové tašky), několik jablek nebo mrkev či řepu. Seno nepokládejte přímo na zem, ale vmáčkněte je jako otýpku do těsné rozsochy větví cca 30 – 50 cm nad zemí.

Zajíci mají velmi rádi kůru z jabloní, takže lze použít i ořezané větve ze zimního průklestu v zahradách a sadech. Při dlouhotrvající sněhové pokrývce si zajíci i srnčí vezmou i zelené smrkové jehličí, zvláště v místech, kde jehličnanů roste jen málo.

Po týdnu si místa znovu projdete a doplníte krmivo tam, kde zajíci chodí. Pokud zůstanou teploty pod nulou, nevadí, pokud do sena napadne sníh. Jestliže však seno namokne při oblevě nebo při dešti, zvěř si ho už zpravidla nevezme. Proto dávejte raději menší dávky. Jestliže přijde obleva i uprostřed zimy nebo je zima mírná, bez sněhu, zajíci si nevezmou žádné předložené krmivo.

Pořád ale platí výše uvedené doporučení: kontaktujte v těchto případech místní myslivce!

zdroj: www.csopruda.cz (nejčastější dotazy)